Terezín

Expozice památníku

Objekty památníku:

Za druhé světové války sloužil celý Terezín, obehnaný hradbami, jako ghetto. Přiléhající Malá pevnost pak byla sídlem policejní věznice gestapa. V polovině roku 1942 byly z města vystěhováni civilní obyvatelé, jichž tu před válkou žilo asi 7 000. V září roku 1942 dosáhl počet živořících Židů v Terezíně maxima – tísnilo se zde 58 497 mužů, žen i dětí. Průměrná ubytovací plocha na jednoho vězně tehdy činila 1,6 čtverečního metru.

Na památku obětem nacistické genocidy rozhodla už roku 1947 vláda Československé republiky zřídit v Terezíně památník. Ten vznikal postupně s cílem udržovat pietní místa ve stavu, v jakém byla za okupace. Prakticky vzato je celý Terezín památníkem. Po městě i okolí jsou roztroušeny budovy s expozicemi, pomníky, pamětní desky a hřbitovy, připomínající smutné příběhy těch, kteří zde byli – a není to tak dávno – vězněni, týráni a zabíjeni. Památník Terezín má být stálou připomínkou i výstrahou pro budoucí generace.

Malá pevnost jako historická část Terezína

Historie – policejní věznice gestapa v Malé pevnosti

Malá pevnost sloužila jako trestnice pro vojenské a politické vězně už v 19. století. Po 15. březnu 1939, kdy Hitler obsadil Československo a byl vyhlášen protektorát, si nacisté povšimli výhod objektu a v červnu roku 1940 zde zřídili policejní věznici. V malých celách zde byli v bídných podmínkách drženi členové odbojových organizací, mimo jiné představitelka Petičního výboru „Věrni zůstaneme“ JUDr. Milada Horáková. Za pět let prošlo branami Malé pevnosti na 32 000 mužů a žen. Život zdejších vězňů byl krušný; často byli nuceni k práci pro říši mimo pevnost. Od roku 1943 zde byly prováděny popravy na základě „Sonderbehandlung“ – bez soudního řízení.

Dnešní expozice v Malé pevnosti

Malá pevnost je v současnosti otevřena veřejnosti. Zdejší stálé výstavy se věnují persekuci českého národa v době protektorátu a osudům českých vězňů zavlečených do jiných koncentračních táborů na území nacistické říše. V Malé pevnosti se též konají krátkodobé výstavy a ve zdejším kině je možné shlédnout dokumentární filmy.

Expozice:

  • Malá pevnost 1940 – 1945
  • Expozice výtvarného umění Památníku Terezín
  • Terezín 1780 – 1939
  • Koncentrační tábor Litoměřice 1944 – 1945
  • Internační tábor pro Němce. Malá pevnost 1945 – 1948

Národní hřbitov

V Terezíně zemřelo na 35 000 vězňů. Mrtví byli nejprve pohřbíváni v prostoru Bohušovické kotliny, kde postupně vznikl Židovský hřbitov. Národní hřbitov před Malou pevností byl zřízen uměle až po válce. Celkem 2 386 jednotlivých urnových i kosterních hrobů a pět hromadných hrobů, v nichž jsou pochovány tisíce dalších, zde připomíná hrůzy páchané v Terezíně za druhé světové války. Celkem je zde pohřbeno asi 10 000 lidí.

Národní hřbitov byl zřízen roku 1945 a slavnostního pohřbu 601 vězňů z hromadných hrobů, jejichž tělesné ostatky byly exhumovány, se mimo jiné zúčastnili Jan Masaryk a Milada Horáková. V průběhu let přibýval na hřbitově další nalezený popel lidských obětí. Ještě roku 1958 byl nedaleko podzemní továrny Richard nalezen hrob s lidským popelem. V listopadu roku 1944 totiž nacisté nařídili zlikvidování uren, uchovávaných dosud v Kolumbáriu. Většina popela byla rozprášena do Ohře v místech, kde se dnes nachází stylizovaná kamenná urna. Zbytek byl odvezen do Litoměřic a zakopán v blízkosti zmíněné továrny.

Muzeum ghetta

Muzeum ghetta sídlí v budově někdejší terezínské školy. Expozice „Terezín v takzvaném konečném řešení židovské otázky 1941 – 1945“ je věnována životu Židů za druhé světové války a vznikla ve spolupráci s bývalými vězni terezínského ghetta. Stálá výstava zahrnuje stovky dokumentů, kreseb, předmětů, dopisů a videozáznamů, které tiše vyprávějí smutný příběh každodenního života vězněných. Na druhou stranu poukazují na tvůrčí činnost uvnitř ghetta, která neutichala ani před přímou hrozbou transportu a smrti. V Muzeu jsou pořádány sezónní výstavy a je zde možnost shlédnout dokumentární filmy.

Židovský hřbitov s krematoriem a Ruský hřbitov

Historie – úmrtnost a pohřbívání v Terezíně za druhé světové války

Přelidněnost, nedostatek vody a jídla, nedostatečné zdravotní vybavení a nemožnost udržovat potřebnou hygienu – to vše vedlo ke vzniku mnoha epidemií. V Terezíně se vyskytovaly průjmy, tuberkulóza, břišní tyfus i kožní choroby. Nejčastěji zde umírali staří Němci, kteří si ve vlasti svůj pobyt zde zaplatili s tím, že zde budou moci přežít do konce války. Na zdejší podmínky nebyli připraveni a vzhledem k neschopnosti pracovat nedostávali ani dostatečné příděly potravin. Celkem v Terezíně zemřelo na 35 000 lidí.

Mrtví byli pohřbíváni v Bohušovské kotlině. Tak vznikl židovský hřbitov, na němž bylo v září roku 1942 uvedeno do provozu krematorium. Zde byli spalováni mrtví z ghetta, vězňové z Malé pevnosti a nakonec i oběti z litoměřického koncentračního tábora.

Židovský hřbitov a krematorium dnes

V současnosti je hřbitov upraven jako pietní místo. Bohušovická kotlina se změnila v sad zapadající do okolní krajiny. Dominantou židovského hřbitova, na němž je pohřbeno asi 9 000 zemřelých, je kamenná menora. V bývalém krematoriu se nachází expozice „Úmrtnost a pohřbívání v terezínském ghettu“.

Pietní místo u Ohře

V listopadu roku 1944 přikázala komandatura SS zničit urny s popelem zemřelých vězňů, které byly do té doby uloženy v Kolumbáriu. Část popela byla zakopána do země blízko Litoměřic, většinu nacisté vysypali do Ohře. Tento čin měl zastřít, kolik lidí ve skutečnosti v Terezíně zemřelo. V místech, kde byl popel 22 000 obětí rozprášen do řeky, dnes stojí kamenný památník stylizovaný do urny s pamětní deskou.

Kolumbárium s částí opevnění, obřadní místnosti a márnice

Část bývalého Kolumbária je dnes zrekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. Návštěvníci Terezína mohou též nahlédnout do obřadních místností u silnice. Nachází se zde židovská a křesťanská místnost, v nichž probíhalo poslední rozloučení s mrtvými. Přístupné jsou též prostory Ústřední márnice ghetta. Expozice se zaměřuje na pohřební obřady v ghettu a podává informace o ústřední márnici.

Bývalá Magdeburská kasárna

V bývalé Magdeburské kasárně sídlila v dobách terezínského ghetta židovská samospráva a všechna oddělení zajišťující chod tábora. V současnosti jsou zde stálé výstavy, věnované každodennímu životu židovských vězňů. Expozice se zaměřuje především na kulturní dění v ghettu, které se zde rozvinulo nebývalou měrou. V souvislosti s tím, že byl Terezín součástí nacistické propagandy (byl zde například natáčen film „Hitler daroval Židům město“) zde nacisté nechávali vězňům co se uměleckého vyžití týče jistou volnost. Uchovalo se mnoho kreseb a literárních děl, například časopis Vedem, vydávaný chlapci v domě č. 1. V ghettu se hrálo divadlo a důležitou roli sehrála i četná hudební vystoupení.

Expozice:

  • Replika vězeňské ubikace z doby ghetta
  • Hudba v terezínském ghettu
  • Výtvarné umění v terezínském ghettu
  • Literární tvorba v terezínském ghettu
  • Divadlo v terezínském ghettu

Další zajímavé objekty Památníku Terezín

  • Modlitebna z doby terezínského ghetta
  • Památník sovětských vojáků
  • Pamětní deska u bývalé železniční vlečky
  • Bývalá podzemní továrna Richard v Litoměřicích s krematoriem
Víte že…

Víte, že národní park České Švýcarsko ukrývá Pravčickou bránu, největší skalní most v Evropě? Ze zdejších skalních vyhlídek je nádherný rozhled do kraje.



Doporučujeme ubytování

Hotel Terezín
Cena od: 498 Kč os./noc
Hotel Apollón Litoměřice
Cena od: 700 Kč os./noc
Hotel Zlatý lev Žatec
Cena od: 970 Kč os./noc
Hotel Černý Orel
Cena od: 425 Kč os./noc

Vybíráme z fotogalerie